Jdi na obsah Jdi na menu
 


Finský kůň

17. 8. 2007

ObrazekVysvětlení názvu: Pro toto plemeno se pužívá ve švětě označení finský kůň podle země původu, protiže originální finský název není ustálen a nevžil se. Často je také zaměňován s estonským klepperem či torikem. Navícjde vlastně o dva typy a jejich vlastnosti se mění podle použití.

Původ: Finský kůň je spřízněn s jinými skandinávskými plemeny a obecně se řadí mezi chladnokrevníky, i když to není těžký kůň podobný evropským chladnokrevným plemenům a má některé vlastnosti teplokrevníků. Původ nenípřesně znám, současné plemeno ovlivnili koně švédští, ale není vyloučen ani vliv plemen ruských.

Popis plemene: Finský kůň je vysoký 152-157 cm, pevně stavěný, nepříliš těžký. Má poměrně krátké nohy bez rousů nebo jen s krátkým rousem, na chladnokrevníka suché, dobře osvalené, s velkými kvalitními kostmi a krátkými šikmými spěnkami. Kopyta jsou ponměrně plochá, široká, což souvisí s pohybem na lesní půdě, v bažinách a na sněhu. Hlava je středně velká, nepříliš ušlechtilá, ale s příjemným výrazem a hezkýma očima. Vzpřímené uši nejsou příliš dlouhé, krk je krátký a silný. Robusní plec bývá poněkud strmější, ale hrudník je hluboký, prsa dobře osvalená a kohoutek dosti výrázný. Žebra jsou hodně klenutá, hrudník sudovitý, bedra a záď silná. Hříva i ocas jsou velmi husté a zpravidla se stříhají. Tito koně vynikají silou a obratností a jsou poměrně velmi rychlí, zejména lehčí univerzální typ. Akce je vydatná, klus je velmi dobrý. K dobrým vlastnostem finského koně patří také učenlivost a ochota k práci. A navíc je to plemeno velmi zdravé, vytrvalé a dlouhověké.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář