Jdi na obsah Jdi na menu
 


Klasický jezdecký styl

16. 8. 2007

Klasický jezdecký styl

Na koni se nemůžete jen tak ocitnout a proto se nejdřív musíte naučit nasedat. Říkáte si, že to nic není a že to zvládnete hned na poprvé, ale chyba lávky. Dejme tomu, že nohu máte správně v levém třmeni, ale to je asi tak vše. Odrazíte se od země, při tom zavrtáte koni levou špičku mezi žebra, vaše pozadí letí vzduchem a s mohutným PLESK dopadne do sedla. Pak se stane jedna ze dvou možností. Buď se nebohé zvíře pustí do běhu anebo právě přesvědčeno o vaší nemotornosti se rozhodne kašlat na vás z vysoka a při vašich příštích pokusech o rozjezd vás v duchu pošle k šípku a ani nehne brvou. Zkusíte nasednout znovu, jenže jakmile nacpete nohu do třemenu, kůň se dá do pohybu, vy za ním poskakujete na jedné noze a všichni přítomní se můžou potrhat smíchy.

Tak co, už si necháte poradit?

Tak nejprve si do levé ruky podejte otěže, které budou nakrátko, ale zase ne moc, aby kůň nezačal couvat. Poté zasuňte levou nohu do třmenu. Klidně si můžete třmen podržet, jestliže se za žádnou cenu nechce setkat s vaším chodidlem. Kvůli eleganci se nasedá čelem k zadku koně, ale začátečníkům to neradím, protože málo z vás je tak dobrých, že nedloubete koně při otáčce ve vzduchu do žeber. Lepší je nasedat čelem k hlavě koně. Vyšvihnete se do vzduchu, přehodíte pravou nohu koni přes záď a NEKOPNETE ho do beder! Nedosednete plnou vahou do sedla, ale váhu přenesete do třmenů opřeni rukama o přední rozsochu sedla a z mírného předklonu se lehce usadíte. Tak konečně už sedíte. Jenže sedět na koni nemůžete až do skonání světa. Takže jdeme sesedat. Způsobů sesedání je také mnoho. Začneme tím nejlepším pro neatleticky založené lidi. Vyndáte nohy ze třmenů, OBĚ nohy, opřete se dlaněmi o přední rozsochu, mírně se předkloníte, švihnete pravou nohou přes hřbet koně a přetočíte se tak, aby vaše tělo bylo kolmo ke koňskému. Pak se položíte přes sedlo jak pytel brambor a pomalinku sklouznete dolů. Dále se ze sedla můžete dostat tak, že pravou nohu švihnete přes hřbet koně, a levá, která je ještě pořád ve třmeni se ze třmenu vymaní, snožíte, napřímíte se opět kolmo ke koni a sklouznete. Nejrychlejším způsobem je, že vyndáte obě nohy ze třmenů, pravou švihnete přes hřbet koně a prostě dopadnete na zem. To ale antisportovcům nedoporučuju, protože těm skoro vždy zaskočí krev v nohách a to šeredně štípe. No a pak tu máme poslední způsob, ale ten není moc bezpečný. Levá noha je ve třmenu, pravou přehodíte koni přes záď a prostě sestoupíte jako ze stupínku. Pokud se ale kůň něčeho lekne a uteče, hrozí vám, že vaše noha zůstane zaklíněná ve třmenu a kůň vás potáhne za sebou.
Tak si zase pěkně nasedněte. Neberte to jako urážku, ale pokud sedíte na koni prvně, ať se snažíte jakkoli, vždy sedíte špatně. Si určitě říkáte, že koni je to jedno, jak sedíte, ale věřte mi, že není. A vám to taky nebude jedno, až budete v klusu drncat, jak kdyby jste seděli na sbíječce.

A teď si něco povíme o KLASICKÉM (anglickém) jezdeckém stylu. Ke každému stylu patří náležitá výstroj a oblečení. Jezdci většinou nosí přilby, saka s vázankou (nutné pouze na záody), jezdecké kalhoty (pohodlnější než džíny) a jezdecké boty vysoké nebo perka. K perkům nosí tzv. chapsy. Kožené návleky na lýtka.
Anglická uzdečka se zkládá z čelenky, nánosníku, lícnice, podhrdelníku a podbradního řemínku. Sedlo je co nejjednosušší s bočnicemi, kolenními opěrkami, přední rozsochou nízkou a vyšší rozsochou zadní, tenkými třmenovými řemeny a lehkými kovovými třmeny. V tomto stylu se jezdí drezura, parkur a cross country. Styl je založen na kontaktu s koněm a cílem je sebrání koně, který aktivně chodí s nenuceným labutím krkem a pevnou nepropadlou zádí.Obrazek